Asi jsem to nezmiňovala, ale náš plán se v průběhu měnil a pobyt v Oslu jsme si nakonec prodloužily o celé dva dny! (Pokud na severu cestujete vlakem a chcete tohle udělat, musíte být velmi časově flexibilní, protože pokud se potřebujete dostat někam v konkrétní den či hodinu, lístek na vlak může být výrazně dražší, to znamená klidně o 2000 korun českých.) Prodloužení Osla považuji za jedno z mých nejlepších rozhodnutí vůbec, neboť nás získaný čas dostal na ostrov Bygdøy. Z centra zde vede cyklostezka kolem přístavu a první obrázky jsou pořízené z cesty tam. Můžete jet ale samozřejmě i busem.
Ostrov se nejdříve tvářil jako pouhá nevinná zeleň, pohádková příroda, klid a mír. Kdysi v dávné historii byl tento ostrov opravdu neosídlený a odříznutý od Osla, dnes je ale hned na samém počátku ukrytá kavárna s přátelským ptactvem, o které vám víc povím příště. Kaváren tam vlastně postupně bylo víc. Dále taky hradby s voňavým šeříkem kolem, aby si japonští turisté mohli udělat pár obrázků. Ještě chvilku si připadáte jako ve snu, pak ale přijíždíte do živého města. Zde je poslední stanice s městskými koly, kde je fajn si ho vyměnit. (To totiž musíte dělat každé 3 hodiny.) Značení už vás pak lehce dostane na pláž s názvem Hukodden.
Kéž by fotky mohly vykreslit skutečnou atmosféru toho místa. Víte, já nejsem moc na pláže a válení se u vody, ale tyhle větrné a písčité a kamenné zároveň, 15 stupňů Celsia, vlnobití při kterém se ve filmech vždy někdo prochází bos, ale v pohodlném bavlněném svetru. Úplně jsem zapomněla, jak jsem to chtěla zažít a najednou to tady bylo. Svět sám pro sebe, působící až děsivě idylicky. V odpoledních hodinách pláž patřila grilujícím rodinám a já žít v Oslu, asi si taky neumím představit lépe strávené odpoledne. A to jsem zase sentimentální, zastavte mě!
Pro turisty je totiž hlavní význam tohoto ostrova trošku jinde. Je to ostrov jedinečných muzeí a o tom si můžete víc přečíst zde. (Nejsem zase až tak moc líná, jen jsem asi týden strávila výběrem fotek a třídění všech informací by vyžadovalo další dva a já taky musím někdy vařit!)
Další zelenou ale zároveň kulturní zastávkou byl Ekebergparken. Specifický je tím, že ačkoli jde opravdu o velký zelený areál který slouží k relaxu, odpolední kávě či obědu, ale i sportovnímu a jinému vyžítí Oslanů(?), je zde také umístěno tuším 31 uměleckých děl. Ty jsou často zvuková nebo pohyblivá(no velká moderna), a tak fotky v tomto případě nestačí a mám pro vás i nějaké to nepodařené video. (Že byste tam nechtěli jít sami k večeru?) Pokud vyjde počasí a turista má čas, klidně se zde dá strávit celý den - piknikovat a poflakovat se na čerstvém vzduchu a piknikovat. A abych nezapomněla, nabízí se vám tu jedinečný panoramatický výhled na Oslo!
Každý vám ovšem v první řadě doporučí Vigeland, neb tohle je opravdu jedna z nejpopulárnějších turistických atrakcí. To protože jde o jediný park, kde se nachází více než 200 soch vytvořených jedním Gustavem Vigelandem. My je navíc shledali poměrně zajímavými a kontroverzními a vlastně i způsobily menší výměnu názorů, hehe.
Toto místo kromě soch nabízí obrovské zelené plochy, park pokračuje bůh ví až kam. Místní obyvatelé ho využívají opět po svém. K odpočinku, sportovním aktivitám, malování, piknikování. Najdete tu třeba také kavárnu.
Úplně největší zeleň a kopec je ještě maličko dál od centra. Najdete tam taky populární skokanský můstek. Nebýt už pár měsíců na severu obklopená přírodou, asi bych to místo navštívila, tentokrát jsem ale chtěla dát větší šanci městu.
Žádné komentáře:
Okomentovat